Články

Historie balonového létání

Touha létat je zřejmě stejně stará jako lidstvo samo. Člověk se od pradávna snažil napodobit let ptáků.

Balonové létání 220px-Early_flight_02562u

Toho, že teplý vzduch stoupá vzhůru, si jistě všimlo mnoho lidí – stačil pohled na hořící ohniště. Ale první, kdo z toho vyvodili důsledky, byli bratři Jacques-Étienne Montgolfier (1745-1799) a Joseph-Michel Montgolfier (1740-1810). Bratři Montgolfiérové znovu objevili teorii nadnášení, kterou poprvé formuloval řecký matematik a filozof Archimédes ve druhém století před naším letopočtem.

V prosinci 1783 byl na znamení uznání úspěchu svých synů povýšen jejich otec Pierre Montgolfier Králem Ludvíkem XVI do šlechtického stavu.

Montgolfiérové vyráběli papír a měli továrnu poblíž Lyonu ve Francii. Zjištění, že lehký sáček naplněný dýmem se vznese do výše a letí, jim doslova učarovalo. Po mnoha počátečních pokusech dne 5.6.1783 vypustili ve Francouzském městě Annonay velký balon polepený hedvábným papírem a naplněný horkým vzduchem. Během desetiminutového letu překonal balon vzdálenost větší než 1 km! V koši balonu však zatím nebyli lidé. Prvními dobyvateli vzduchu (stejně jako o staletí později prvními dobyvateli kosmu) byla zvířata. V tomto případě kohout, kachna a beran. Jejich návratem na zem se prokázalo, že v atmosféře nejsou jedovaté plyny, jak se tenkrát lidé domnívali. Otevřel se prostor pro létání také lidských posádek.

Rekonstrukci prvního letu na poněkud amatérsky natočeném videu je možné shlédnout zde Rekonstrukce prvního letu balonem.

68krest První lidé, kteří našli odvahu k letu v balonu (kterému se říkalo montgolfiéra), byli Jean-Francois Pilatre de Roziére a markýz Francois-Laurent d'Arlande. Jejich let se uskutečnil 19. září 1783 v Paříži, a tak byla odstartována éra vzduchoplavby. Jejich montgolfiéra byla vysoká 20 m a v nejširším místě měla průměr 14 m. Pod balonem byl upevněný ochoz pro „letce“ s topeništěm uprostřed (pro ohřívání vzduchu). Let trval osm minut. Odehrál se před králem Ludvíkem XVI., Marií Antoinettou a celým královským dvorem a přihlíželo mu dalších asi 130 000 zvědavců. Balon uletěl 3,2 kilometru a poté bezpečně dosedl s posádkou na zem. Posádka měla štěstí, jiní při podobných pokusech přišli o život. Když místní sedláci přiběhli zjistit, co se vlastně stalo, nedovedli pochopit, odkud se tak veliký balon na louku dostal. Označili ho za dílo ďáblovo a celý ho zničili. Od té doby se datují občasné problémy mezi vzduchoplavci a farmáři. Bohužel s věkem úplně nevymizely a v minimální míře přetrvávají i dodnes.

Z dochovaných zdrojů můžeme usoudit, že první horkovzdušný balon v Čechách, ještě bez posádky, vypustil učenec a cestovatel Tadeáš Hanka v březnu roku 1784.654

První let s posádkou na území Čech uskutečnili Joachim ze Šternberku a Joanne Pierre Blanchard. Let se konal v říjnu 1790 v Praze, v Královské oboře. V jisté knize o českém vzduchoplavectví se píše: „Na jevišti české vzduchoplavby sehrály svou roli četné osobnosti, jejich role byly však pouze epizodické a jejich jména jsou dnes již zapomenuta.“ A tak literatura o prapůvodní historii balonového létání u nás mlčí.

Balony sice vzbuzovaly velké nadšení, ale brzy se ukázalo, že mají řadu nevýhod. Především byly špatně ovladatelné a chyběl jim pohon.

Řešení přinesly vzducholodě. Když v roce 1870 pruské vojsko obléhalo Paříž, všiml si pruský důstojník Ferdinand von Zeppelin, že Francouzi dopravují do obklíčeného města náklady pomocí balonů. Začal proto pracovat na konstrukci vzducholodě, která by byla na rozdíl od balonů řiditelná.

Svoji první vzducholoď postavil roku 1900 a naplnil ji vodíkem. Nebyla sice příliš zdařilá, ale Zeppelin ji neustále vylepšoval, takže v roce 1909 už mohly být vzducholodě zavedeny do osobní dopravy. Do začátku I. světové války přepravily více než 35 tisíc lidí. Tyto úspěchy nenechala bez povšimnutí německá vláda, která zadala Zeppelinovi zakázku na celou „letku”. Více než 100 vzducholodí během I. světové války bombardovalo nepřátelská města.

654654První let přes Atlantický oceán do Ameriky uskutečnil v r. 1919 major Scott vzducholodí z Velké Británie.

Zeppelin zemřel v roce 1917 a nedožil se velkého rozmachu mezikontinentálních letů, který nastal až ve 30. letech minulého století. Jeho nejznámější lodí byl Graf Zeppelin, který nalétal více než 1 600 000 km. Avšak jeho největší chloubou byla vzducholoď Hindenburg. Byla dlouhá 248 m a měla průměr přes 41 m. Čtyři motory jí umožňovaly dosáhnout rychlosti až 150 km/hod a bez mezipřistání zvládla 14 000 km. Měla kabiny pro 50 cestujících vybavené teplou a studenou vodou, kuřácký salonek apod. Dne 6. května 1937 však postihla Hindenburg katastrofa: vybuchla a v jejích troskách našlo smrt 36 osob.

Moderní doba se dnes již nevrací k přednostem vzducholodí, ale stále více se setkáváme s klasickými balony na teplý vzduch. K jejich renesanci došlo v 70. letech 20. století v souvislosti s jejich využitím pro rekreaci a reklamu. Dokonalé materiály plášťů balonů a výkonné plynové hořáky umožňují bezpečný rozvoj této krásné a atraktivní discipliny.

Tragické události

220px-Montgolfiere_1783Historicky první tragická letecká nehoda se datuje na den 15.6.1785, kdy se francouzský fyzik Jean Francois Pilatre de Roziére (1757-1785) pokoušel přeletět kanál La Manche s balonem kombinovaným, kde byla část obalu naplněna hořlavým vodíkem a část vzduchem ohřívaným přímým plamenem. Tato kombinace se mu stala osudnou, neboť ve výšce 900 metrů došlo ke vznícení a explozi vodíkové náplně. Roziére i jeho společník Pierre Romain se tak stali prvními leteckými oběťmi.

Vojenské využití

na vojenské využití balonu podal už v roce 1783 Francouz Giroud de Villette po svém letu montgolfiérou. První praktické použití je připisováno jinému Francouzi. Guiton de Morveau, poradce Výboru pro státní blaho francouzské první republiky, se pokusil balonem přepravit v roce 1793 depeše z obléhaného města Condré. Netěsný balon však spadl do ležení nepřátel. V témže roce však přesto získal podporu pro své záměry a už o rok později se svým balonem Entreprenant (podnikavý) zasáhl do bojů u Maubeuge. Před tím ale bylo nutné za pomoci chemika A. Lavoisiera a fyzika Coutelle objevit a zvládnout nový způsob výroby vodíku.

220PX-3Během pruského obléhání Paříže v roce 1870 byly balony jediným prostředkem pro spojení obránců města a zbytku Francie. Během obléhání odstartovalo 66 balonů, z nichž většina dorazila s poštou a pasažéry mimo pruské obklíčení.

Upoutané balony byly v devatenáctém a první polovině dvacátého století využívány v armádě jako pozorovací prostředek - především pro řízení dělostřelecké palby, od první světové války jako protiletadlová baráž, za druhé světové války pak jako protiponorková stráž.

Balonové rekordy

V roce 1804 Francouzští fyzikové J. L. Gay-Lussac a J. B. Bi­ot při výzkumném balónovém letu dosáhli výšky 7.367 metrů.

První vzlet českého pilota v horkovzdušném balonu v Čechách se konal 11. srpna 1877. Byl jím učitel Josef Vydra.

V září 1901 dosáhli s balonem němečtí vzduchoplavci Berson a Suerig výšky 10 800 m. Jejich rekord nebyl překonán dalších 30 let. Prvním, kdo překonal výškový rekord z roku 1901, byl Švýcar Auguste Piccard. Ve speciálně vyrobeném balónu o objemu 14 130 m³ dosáhl 27. května 1931 výšky 15 780 m. Závody o nejvyšší dosaženou výšku však také měly své oběti - například ruský stratosférický balón zn S.O.A.CH.I., nejprve úspěšně dosáhl dne 30. ledna 1934 výšky 22.000 m a tak zdolal další světový výškový rekord. Pak se ale při sestupu tragicky zřítil i s tříčlennou posádkou. Pád byl způsoben tím, že letci podcenili množství potřebné přítěže. Když se plyn v obalu ohřátý přes den sluncem večer ochladil, neměli již možnost pád regulovat.

Američané Lewis a Ross dosáhli v roce 1956 balónem výšky 23 100 metrů.

V roce 1999 Angličan Brian Jones a Švýcar Bertrand Piccard jako první lidé oblétli balónem zeměkouli bez mezipřistání za 19 dní a 1 hodinu 49 minut (překonali 42 810 km).

/
JoomSpirit